O mně

Moje cesta za jógou...

Jmenuji se Martina. Miluji cestování, dobrou kávu a žít život v tempu jógy - pomalu a s prožitkem. 

Není to žádný výjimečný příběh, ale je můj. S jógou jsem se poprvé setkala v období, kdy jsem byla na střední škole. Doma se nám běžně objevovaly knížky zabývající se osobním rozvojem, jógou a zdravím. Bylo to ještě v době, kdy jóga byla daleka své dnešní popularitě, ale pamatuju si, že jsem si v těch knihách vždycky ráda listovala a fascinovaly mě nejen účinky jednotlivých cviků, ale především propojenost, celistvost působení a ohromný přesah, který toto cvičení nabízí. Tak jsem se jednoho dne rozhodla a začala jsem s praxí. Nejdřív to byla power jóga, doma v obýváku podle videokazety. No, každý nějak začínáme :) Ale po nějaké době se lekce na videu okoukaly, našla jsem si tedy studio tradiční jógy, tehdy myslím bylo jediné v celém městě. Cvičení bylo úplně jiné kafe, oproti dynamické power józe, kde se střídá pozice za pozicí, jsme velkou část lekce věnovali relaxaci, dechovým cvičením a jemným cviků. "Co tohle je?" pomyslela jsem si tehdy s nepochopením v mých 17 letech, kdy jsem nebyla zdaleka připravená sedět v klidu a pozorovat svoje vnitřní prožitky, tělo se chtělo hýbat a mysl toužila po poznání vnějšího světa. Mladý temperament tenkrát zvítězil a po pár lekcích jsem usoudila, že fitko bude na pár let lepší volba. Druhou jógovou šanci jsem dostala až za dlouho dobu, v roce 2013 o několik let a zkušeností bohatší jsem se vydala na jeden z mých pobytů na Bali, kde jsem se i přes prvotní skepsi rozhodla vyzkoušet si jógu znova. A jiskra přeskočila. Myslím, že k tomu dost přispěla celá ta překrásná balijská atmosféra, kde na Vás duchovno a jógovno dýchá ze všech koutů. Cvičení za doprovodu šumění oceánu Vás prostě musí pohltit. Přesně to se mi také stalo a po jedné zkušební lekci jsem neváhala celý zbytek své dovolené vstávat každý den v šest ráno, abych mohla jógovým pozdravem vítat slunce... Ach tohle musí být smysl života :) Z hektického městského života, roků prosezených v kanceláři jsem se najednou ocitla v úplně jiném světě a už nechtěla zpět. 

 

Krása a umění jógy mě oslovilo natolik, že i po návratu domů jsem každou volnou chvíli doma rozbalila jógovou podložku a věnovala se praxi. Chybělo sice šumění oceánu, ale nadšení přetrvalo. Chtěla jsem si v sobě za každou cenu uchovat to, co jsem na tomto magickém ostrově objevila.  Bavilo mě pronikat do větších hloubek této překrásné filozofie. Začala jsem se józe věnovat aktivně, pravidelně jsem chodila na tradiční lekce pod vedením úžasné a trpělivé lektorky Vladěnky Janotkové (ČAJ). Na jejích hodinách jsem získala pevné základy, o které se opírám dodnes. Následovaly dílčí semináře a poté lektorský kurz na České akademii jógy.

Tenkrát, když to všechno začalo, jsem prožívala náročné období a jóga byla po dlouhé době něco, co mě dokázalo chytit a nepustit. Dneska vím proč. Vnitřní klid nacházím kdykoliv se ocitnu na jógové podložce. Soustředění při provádění ásan, uvolnění v relaxaci. Ale především chvíle, které věnuju jen sama sobě a svému vnitřnímu světu. I když to někdy nejde a jsou dny, kdy se mi do praxe nechce, jóga se stala mojí kotvou. Učí mě být trpělivá a přijímat (můj) svět takový, jaký zrovna je. 

K tomu bych Vás ráda pozvala, nebo třeba jen inspirovala. Zastavte se, poznávejte, kdo jste a věnujte pravidelně pár chvil jen sami sobě, třeba právě při józe.

S láskou vaše Martina.