Jógová relaxace

11.07.2024

Relaxace je součástí každé jógové lekce a bezpochyby je také jednou z jejích nejoblíbenějších částí. Její základní úlohou je snížení fyzického a poté i mentálního napětí, tím nás připravuje na další cvičení. Při praxi jógy je umění uvolnit se pomyslnou vstupní branou k provádění vyšších mentálních technik. Ideální je, pokud se naučíme relaxovat a tuto schopnost přeneseme do běžného života. Lze ji využít po výkonu, nebo naopak před výkonem na podporu koncentrace.

PRAXE

I zde platí, že schopnost relaxace je otázkou praxe. Určitě znáte pocity, kdy například ležíte na masáži a i přesto, že podmínky nemůžou být pro uvolnění lepší, Vaše mysl se nedokáže odpoutat od běžných starostí. Umění relaxovat není samozřejmost a vyžaduje trénink. Pokud s relaxací začínáme, naše mysl se může uvolnění bránit a stále dokola nám bude nabízet různé podněty k přemýšlení. Jestliže se rozhodneme pravidelně relaxaci praktikovat, je vhodné začínat s kratšími relaxacemi a zařazovat spíše dynamické techniky, které jsou spojené s pohybem těla (Jacobsonova progresivní relaxace, Kája krija apod.), postupně pak můžeme dobu relaxace prodlužovat a zaměřit se na detailnější uvolnění jednotlivých částí těla. 


RELAXAČNÍ STAV

Do hluboké relaxace se tělo a mysl dostávají postupně. V počáteční fázi relaxace můžeme pociťovat především uvolnění fyzického napětí, svalstvo celého těla jakoby těžkne. Teprve poté, co je fyzická stránka dostatečně relaxovaná, dochází k odstraňování mentálního napětí a zklidňování mysli. Nakonec, když se vše podaří uvolnit, přichází celkové prohloubení relaxačního stavu. Zde můžeme zažívat pocity lehkosti a neohraničenosti těla, hluboký mentální klid a pocity spokojenosti. Je nutno zmínit, že jógová relaxace je bdělý stav, kde i přes hluboké uvolnění neupadáme do spánku, jsme na pomyslné hraně mezi bdělostí a spánkem, právě zde dochází k regeneraci organismu. 


RELAXAČNÍ POZICE

Nejvhodnější pozicí pro relaxaci je leh na zádech Šava-ásana (pozice mrtvoly) prováděná na pevné tvrdé podložce. Je to velmi cenná poloha pro relaxaci, ve které se můžeme naučit nechat "věci plynout". Je nezbytné zvolit pro ni klidné a tiché místo, abychom nebyli ničím vyrušováni. Můžeme se také přikrýt lehkou dekou, která pocity uvolnění umocní.


PROČ UVOLŇOVAT NAPĚTÍ

Napětí v těle vzniká různými způsoby, jedním z nich je například větší fyzická námaha, nebo sportovní výkon. Takto vzniklé napětí se z těla uvolňuje přirozeně, samovolně a bez našeho přičinění.

Oproti tomu napětí, se kterým pracujeme v jógové relaxaci, mívá svůj původ jinde, než ve fyzickém těle. Vzniká na úrovni emoční, nebo myšlenkové. Pokud se nám jej nedaří dlouhodobě zpracovat na úrovni, kde vzniklo, toto napětí v těle dál přetrvává a ukládá se tu. Vznikají nerovnováhy, které narušují celkový stav organismu a vytvářejí se podmínky pro vznik nejrůznějších onemocnění.

Nejčastěji se tento druh nezpracovaného emočního napětí ukládá v kosterním svalstvu, můžeme jej pozorovat např. jako potíže s držením těla. Pokud ani z těchto míst není napětí uvolněno, postupně se přenáší až do oblasti hladké svaloviny, kde pak jeho vlivem může docházet k poruchám činnosti orgánů.  

Relaxací tak můžeme významně podpořit své zdraví, nejen fyzické ale i duševní. I přesto, že nám relaxační techniky mohou významně pomoci a proces práce s napětím a stresem pozitivně ovlivnit, je důležité si uvědomovat, že nejsou dostačujícím a jediným řešením. A že na míru našeho napětí a stresu mají vliv faktory, jako je způsob našeho myšlení, prožívání emocí a práce s nimi i prostředí, ve kterém se pohybujeme. 




Zdroje: Míla Mrnuštíková - Mozaika Jógy, Dr. Svámí Gítananda - Jóga krok za krokem, přednáška Vlaďky Janotkové (ČAJ)

FOTO: Canva