Jógová relaxace
Relaxace je součástí každé jógové lekce a bezpochyby je také jednou z jejích nejoblíbenějších částí. Její základní úlohou je snížení fyzického a poté i mentálního napětí, tím nás připravuje na další cvičení. Při praxi jógy je umění uvolnit se pomyslnou vstupní branou k provádění vyšších mentálních technik. Ideální je, pokud se naučíme relaxovat a tuto schopnost přeneseme do běžného života. Lze ji využít po výkonu, nebo naopak před výkonem na podporu koncentrace.

PRAXE
I zde platí, že schopnost relaxace je otázkou praxe. Určitě znáte pocity, kdy například ležíte na masáži a i přesto, že podmínky nemůžou být pro uvolnění lepší, Vaše mysl se nedokáže odpoutat od běžných starostí. Umění relaxovat není samozřejmost a vyžaduje trénink.
Pokud s relaxací
začínáme, naše mysl se může uvolnění bránit a stále dokola nám bude nabízet
různé podněty k přemýšlení. Jestliže se rozhodneme pravidelně relaxaci praktikovat, je vhodné začínat s kratšími relaxacemi a zařazovat spíše dynamické techniky, které jsou spojené s pohybem těla
(Jacobsonova progresivní relaxace, Kája krija apod.), postupně pak můžeme dobu
relaxace prodlužovat a zaměřit se na detailnější uvolnění jednotlivých částí
těla.
RELAXAČNÍ STAV
Do hluboké relaxace se tělo a mysl dostávají postupně. V počáteční fázi relaxace můžeme pociťovat především uvolnění
fyzického napětí, svalstvo celého těla jakoby těžkne. Teprve poté, co je fyzická
stránka dostatečně relaxovaná, dochází k odstraňování mentálního napětí a
zklidňování mysli. Nakonec, když se vše podaří uvolnit, přichází celkové prohloubení
relaxačního stavu. Zde můžeme zažívat pocity lehkosti a neohraničenosti těla, hluboký mentální klid a pocity spokojenosti. Je nutno zmínit, že jógová relaxace je
bdělý stav, kde i přes hluboké uvolnění neupadáme do spánku, jsme na pomyslné hraně
mezi bdělostí a spánkem, právě zde dochází k regeneraci organismu.
RELAXAČNÍ POZICE
Nejvhodnější pozicí pro relaxaci je leh na zádech
Šava-ásana (pozice mrtvoly) prováděná na pevné tvrdé podložce. Je to velmi
cenná poloha pro relaxaci, ve které se můžeme naučit nechat "věci plynout". Je nezbytné zvolit pro ni klidné a tiché
místo, abychom nebyli ničím vyrušováni. Můžeme se také přikrýt lehkou dekou,
která pocity uvolnění umocní.
PROČ UVOLŇOVAT NAPĚTÍ
Napětí v těle vzniká různými způsoby, jedním z nich je například větší fyzická námaha, nebo sportovní výkon. Takto vzniklé napětí se z těla uvolňuje přirozeně, samovolně a bez našeho přičinění.
Oproti tomu napětí, se kterým pracujeme v jógové relaxaci, mívá svůj původ jinde, než ve fyzickém těle. Vzniká na úrovni emoční, nebo myšlenkové. Pokud se nám jej nedaří dlouhodobě zpracovat na úrovni, kde vzniklo, toto napětí v těle dál přetrvává a ukládá se tu. Vznikají nerovnováhy, které narušují celkový stav organismu a vytvářejí se podmínky pro vznik nejrůznějších onemocnění.
Nejčastěji se tento druh nezpracovaného emočního
napětí ukládá v kosterním svalstvu, můžeme jej pozorovat např. jako potíže
s držením těla. Pokud ani z těchto míst není napětí uvolněno, postupně
se přenáší až do oblasti hladké svaloviny, kde pak jeho vlivem může docházet
k poruchám činnosti orgánů.
Relaxací tak můžeme významně podpořit své zdraví, nejen fyzické ale i duševní.
I přesto, že nám relaxační techniky
mohou významně pomoci a proces práce s napětím a stresem pozitivně ovlivnit,
je důležité si uvědomovat, že nejsou dostačujícím a jediným řešením. A že na míru
našeho napětí a stresu mají vliv faktory, jako je způsob našeho myšlení,
prožívání emocí a práce s nimi i prostředí, ve kterém se pohybujeme.
Zdroje: Míla Mrnuštíková - Mozaika Jógy, Dr. Svámí Gítananda - Jóga krok za krokem, přednáška Vlaďky Janotkové (ČAJ)
FOTO: Canva